Po dlouhé době....

14. listopadu 2009 v 10:27 | Ms. Yo |  From my head
Píšu po dlouhé době, a vlastně jen proto...- tohle vás moc nepotěší - aby se tenhle blog nesmazal. Asi nechci jenom tak nechat vymazat všechno co jsem napsala, i když to vesměs není nic chytrýho. Ale design blogu se mi líbí... I když popravdě nemám tušení co tam dělá to bledé stvoření nahoře, i když ho tam as i
nechám.
Další věc jsou ti... Jak se tomu říká...? Sb...? Spřátelené blogy? Nebo někde jsem viděla Affs...? - No, na tom až tak moc nezáleží - ze psaní na blog mám hodně kamarádů, se kterýma jsem si už dlouho nenapsala. Bylo jich jen pár takových kteří se spřátelením nestarali jenom o návštěvnost blogu, ale taky i nějací, co se prohlásili za moje nejlepší přátele....
No každopádně - návštěvnost klesá (na tom mi ani moc nezáleží), a tím pádem neočekávám návrat nokoho známěho ___ jdu navštěvovat staré přátele...


Byeee
 

Ultra slim...;)

7. prosince 2008 v 9:43
Mám se... Skvěle...Škola de...Spíš je super...Klavíru jsem trochu promáčka klávesy - asi tak po roce :). Jsem free... Co víc napsat? Nebojte, já se rozepíšu. Zrovna teď přemejšlim, jestli je dobrý, psát si do blogu svůj "deník", protože to moc lidí nečte asi... Možná je asi lepší nad něčím uvažovat... Zrovna teď uvažuju, a je to docela nuda vám povím x).
Naše úča spadla z eskalátoru - nechápu, jak se jí to povedlo. Měli jsem jí napsat dopis a Richie na celou třídu: " Tak já tedy píšu... Paní učitelko, nepotřebujete nějakou krev? A máte nohu? Můžete ještě vůbec učit?" :D No k smíchu to asi moc není, ale učivo s jinejma učitelal je pohoda teď...
Včera jsem byla na bowlingu - super, cenka, bola som rduhá... CHlubim chlubim... Noa pag sme hráli šipky. Nešlo mi to, tak mi rekli, at si tam představim nákou učitelku... A bylo to...;) Šlo to přesně do prostřed xD Asi náhoda, ale hodně srandovní...x)
Zrovna jsem si vzpomněla, že budou brzo vánoce. Super...x) Ale nechce se mi dělat vánoční design... :(Eeee... Nenuťte mě plosim...
Jinak jsem se dívala na stránky cocacoly zde prosím a strašně se mi líbí ta galerie - jinak coke je strašněj šit, nepiju to jako.. Nikdy. Můžu vám se dát obrázek takový nechutně tlustý žentský která pila coke až mooooc, ale je to až moc nechutný, tak radši ee...A ta písnička co začne hrát, když kliknete na "design galery" je suprová...ach jo...

Dneska jdu na ples a brácha mě nenaučil žádný kroky... Pořád by jen sportoval. o.O Do tanečních asi chodí jen z povynnosti. .. . .pchm. . . . .....Asi budu muset končit, jelikož tenhle článek se protáhne v mém Ultra slimu...:( Papa...

Ms.Yo ;)

Awwwwr :P

1. prosince 2008 v 11:37 |  From my head
MY DEAR, DEAR, DEAREST SHEEPS... ODER (die) SCHAFES...?

Dneska...? Doma... Učení...Nudné... Nevadí... (To se nemělo rýmovat...)

Dnes jsem se probudila do...Nechci lhát, aby to vypadalo hezky, ale zalžu vám jentag na chvíli a pak řeknu pravdu: Dneska jsem se probudila do krásného slunečného rána, ptáčci zpívali, pod peřinou bylo teplo, zdálo se mi jen o těch nejkrásnějších věcech a hned jak jsem se probudila jsem upadla do lehoučkého, nic nerušeného spánku.
Ha! Skočili jste mi na to? Doufám že ne, protože dnes jsem se probudila do máminýho luxování, peřina byla na zemi, venku hnusně a zdálo se mi o tom, jak musim vláčet těžký kufry žáků do učeben na kolečkovejch bruslích. Tohle všechno mě opravdu moooc potěšilo. Znáte to, taková krásná noc plná posmrkanejch kapesníků, desetkrát se probudíte pořád to té samé tmy tmoucí, fuj... Jojo, můj případ...
Zítra už snad půjdu do školy. I když po snovém zážitku - vláčení kufrů na kolečkáčích - se mi tam ani moc nechce. Budu psát test z němčiny - tak proto ty Schafes. Ani nevím, jestli je to tam dobře... S plurálem se ňějak neumím vypořádat a pořád piju čaje - jeden za druhým... A žeby mohly dávat v televizi ńákej ten hustej trhák z kin? Proč by? Vždyť je teď hodina nejmenší sledovanosti...

MENŠÍ VZPOMÍNKA Z DĚTSTVÍ POD CELÝM ČLÁNKEM...

 


Den jako každý jiný?

30. listopadu 2008 v 11:00
OU SHEEPS YOU WOULD NEVER BELIVE I LOVE YOU! Ale tohle není moc dobrý začátek, takže...:

MY DEAR SHEEPS...

Dnes je den, jako žádný jiný! Na světě je příšerná nuda, a Ms.Yo se nudí taky. Tak přemýšlí, že by začala video blog na YOUTUBE - či by pro vás jen tak byla on-line živě na jisté stránce? No...Zatím
jen uvažuje...
Ale proč je vlastně dnešek tak zajímavý??? Já vám řeknu proč. Všude je nuda, ale do té mé nudy se vkradlo něco bílého na naší zahradě. Že by sníh??? Jsem tak neuvěřitelně iksájtyd xD, zatím neví, co to je, ae jestli je to mini bílá mimozemštanská loď a vydává se za sněhovou vločku, tak to by mě naštvalo. Avšak uživatelce pořád vrtá hlavou, co to je.

>> Přerušeno - uživatelka se jde telple oblíct a prozkoumat bílou věc ležící nehybně na zahradě<<

Uživatelka zjistila, že je to sedmikráska, což jí zničilo srdce. Avšak také tu máme objev! Mezi tůjemi leží hrudka sněhu. Jak...jak... skvělé! Uživatelka ale pořád věří, že se mimožemšťanská loď se skrývá v jednom z okvětních lístků nalezené sedmikrásky.

Tak, teď vidíte, co s vámi udělá učení a nuda ... Učení se počítá do nudy...

JINAK ZA CELÝM ČLÁNKEM SE SKRÝVÁ VTIP MÉHO BRATRA VYŘČENÝ DNES RÁNO V 8:45

Oooo?

29. listopadu 2008 v 19:47
Toaletní papír se začal vyrábět v roce 1880 v Anglii.

Cože? Trochu mimo moje chápání. Víte, jak to muselo bejt tvrdý???
A co dělali bez záchoďáku předtim??? Nechutný... Holt jsem ráda, že žiju v
modernim světě - a moc!

Dáme si špagety, žeo...plosím...

29. listopadu 2008 v 15:18
Žiju, lol...
A taky bych si dala špagety...
A nece se mi do školky f pondělí...ani v úterý...
Radši zůstanu u těch špaget...
Tenhle článek vás hodně obohatil, co? Jojo, sem ráda...;)


Nuda, pixelky a trocha doufání, že se někam razí...

29. listopadu 2008 v 10:25 |  From my head
MY DEAR SHEEPS...

Sedim tu a nudim se... Proč se ale vlastně nudim? Dochází mi, že jestli někdo z mejch SBček bude doma, můžem pokecat. Blog je závislost. A taky super věc. Udělala jsem si ho pro takový... Nazývejme to únik od reálného světa. Jako svůj život miluju, ale ráda bych si taky popovídala s
lidma, co mě normálně neznaj. Jsem tu tak od středy na tomhle blogu a už sem stačila napsat hafo článků a udělat si super kámoše. Docela hodně mi to pomáhá, že si můžu pokecnout třeba Tůdle si vždycky skvěle pokecám. Zeo, Buffy ;). Je tu i pár dalších. Třeba náš big Artist
nejlepší svýho věku ;). Jsem fakt za blog ráda. A....A....a. do pr! Pomiň Tweety! Nezabiješ mě? Tue Tweety polovona všech comentů je od tebe, vždycky si na mě najdeš čes - díky.
Jinak co sem teď poděkovala svejm nej SBčkám - doufám, že sem nikoho nezapoměla...Tak bych vám chtěla sdělit, že žádný pařby se nedočkám tenle výkend... (sad eyes)...Budu sedět doma, nudit se, učit se, - což patří k tomu nudění... A možná si s váma psát. Nezapomente na mě, Mám vás ráda...
Mnoa pixelky tu sou... možná pod cč, gdo ví, nepředpovídám budoucnost - ale jako hustej film sem viděla - Ilusionista. Božííí! Možná sem dám video jako kousek z toho, co předvádí. ;)))

Tue máte,
npodařilo se mi
je dát nijak ninak...
Nevadí...




Hola hola, ovečky...

28. listopadu 2008 v 17:56 |  From my head
MY DEAREST SHEEPS...

Oh bože, dneska jsem proseděla celý den u počítače. Závislost. Znáte to. Ste tam chvilku, ste tam dýl, ste tam pořád. Tedy pokud vám to drahocený čas dovoluje. A mě ano - jsem nemocná.
Piju čajdy, a pořád, neustále... Kuli tomu, že sem celej den na compu, se cítím provynile...
Měla bych někam vyrazit. Pořád jen sedím doma a učím se - teda to sem dělala doteď... Za poslední dobu sem zkošela jít aspon nekam s holkama, a jednou v pátek, dys sme uz meli naplanovano jit, moje best kamojda me premluvila, aby sme sli nekam samy. Nechápu. Nekdy to s ní není tak špatný. Spíš jen kecáme. Potřebuju ale trochu odvaz, pomozte mi lidi. Jako nemyslim tim žádný disko, ani alkohola atd. Prostě to chce někam vyrazit s někym, kdo je bláznivej a má rád srandu - ovšem nezachází až do bezvědomosti a sexuálního tření. xD Pár by se jich na škole našlo. Efo??? Etě sem nigdy neskusila vodnici a tobě prej po ní bylo blbě a Dáda šílel - je to pravda, sheeps ale pššt! ;)
No jinak mě napadlo, že ani nevíte, jaq vidpadám, tak sem dám pár svejch fotek pod cč, ale moc na nich nejsem poznat. Né, že bych se za sebe styděla. Trochu se jen bojim netu jako samotnýho...

Ms.Yo rozhodla: BUDE SE ŘÁDIT!


Jsem až moc dobromyslná...:(...

28. listopadu 2008 v 9:21 |  From my head
My dear sheeps...

Dnes se mi zdál další sen. Zdá se mi všechno možné, jen ne to, co očekávám (viz. minulý článek)

Byla tam něčí smrt, pád ženy. Anděla, který nechal svítit svou svatozář až moc a někdo, komu se takové věci líbí ho shodil z velmi vysokého pódia...
Podivné. A to vše jsem sledovala...Ani nevím odkud... Ta, co jí shodila, byla to žena v černém předvádějící kouzla, vypadala zle. Potěšilo jí to, že jí shodila před diváky - ale jen na chvilku. Je tak krutá. Nikdy na ní nezapomenu. Hlavně ne na toho anděla... :l... Potom tam bylo hodně psů a... a... Pak jsem přespala v nějakém divném stanu s takovými... Hochy, co měli problém a neměli kam jít - naprosto neškodní. Proč taky ne? Byl to výplod mojí fantasie.

To by bylo tak všechno o mém snu. Přemýšlím nad tím, jestli ten anděl něco znamená...A ta žena v černém... Život není spravedlivý. Z toho snu mi došlo, že nesmíme být tak mírumilovní a dobromislní. Pak nás totiž někdo lehce shodí dolů, jako se to stalo tomu andělovi...

A jinak přemýšlím na tím, že všechno dobré se obrací ve zlé. Když mám někoho ráda a všemu nastane konec, budu o to víc nešťastná. Nebudu mít všechny tak ráda... Ne. Budu - nemůžu si pomoct. Mám ráda lidi.

Tohle všechno ale zní pochmurně, ne? Nechtěla bych se tak bát... Promiňte, to je jedn moje další myšlenka. Když jsem byla malá, tak jsem se den co den vypravovala lesem až do druhé obce. Jednou jsem uviděla na kraji lesa u silnice stát auto. A jednou jsem taky zabloudila. Teď bych do lesa nikdy nešla sama a už vůbec ne do sousední obce, a kdybch tam uviděla auto s otevřeným kufrem, utíkala bych, srdce v kalhotech. Čím víc rostu, tím míň se bojím stupidních věcí, jako je třeba tma v mém pokoji, ale víc se bojím těch reálných. V temném pokoji přece nemůžu narazit na nic ošklivého. Ale tam venku ano.

Tak ráda bych byla dítětem... Ničeho se nebát a užívat si dobrodrižství. Nevěděla jsem, jak je to nebezpečné... Ach jo... Teď už to vím. Škoda...

Ms.Yo

Tahejte mi za provázky, jsem šťastná i tak...

27. listopadu 2008 v 14:24 |  From my head
My Dear people

Dnes, poté, co jsem jen tak nehnutě seděla před zrcadlem a přemýšlela asi tak čtvrt hodiny, došlo mi, že jsme vlastně jen náhoda. Kdo zaručil, že tu budeme? A kdo zaručí, že tu nebudeme?
Tohle všechno mi působí menší smutek. Tím vším myslím to, že já, ani vy by jsem tu nemuseli být. To ale není všechno. Je hrozné, jak některý lidi svůj život zahazujou. To je totiž o chytrosti. Zní to hnusně, já vím. Někdo si vžycky vymyslí, že bude na něco lákat lidi, a my se díky svojí naivnosti necháme.
Rodiče mě naučili nenchat se zlákat. Naučili mě toho víc, hodně věcí, a ještě pořád se učím od jistých lidí, kteří mluví o vědách a o tom, aby jsi byl samostatný, a stejně jsou naivní. Avšak o tom zas někdy později.
Bloumám tedy nad tím, zda je lepší žít si svůj život někde o samotě, či být loutkou a nechat za provázky tahat někoho cizího, nebo je dobré být ten, kdo za ty provázky tahá? To vám ale potom už musí vlézt do hlavy, ne?

Uvažovala jsem dlouho a bez konce. Nakonec jsem ale stejně došla k názoru, že budu ovečkou. Vždyť jsme všichni ovečky. Kdo není vládce, je ovečka, či loutka,jak chcete.
Zrovna teď jsem loutkou, protože píšu články na blog a jaksi s blogem neumím přestat. Je hezké sem vkládat svoje myšlenky, ale ten, kdo to tu vytvořil (Blog), tahá za moje provázky. Stejně tak tahá za moje provázky někdo, nebo něco, co stvořilo svět - někteří lidé věří že bůh, prosím, mě je to jedno. Ale jestli svět nestvořilo NIC, pak jsme všichno volní!

* Jsem šťastná i jako ovečka...

Kam dál